Krátká historie přípon souborů na Macu
Verze Mac OS před OS X zcela zrušily přípony souborů a místo toho používaly kód typu souboru k identifikaci formátu souboru. Dále byl specifikován kód tvůrce, který určoval, která aplikace se má spustit po dvojkliku na ikonu souboru.
Na Mac OS X došlo ke změně. Přípony souborů se opět používají spolu s původními kódy typu souboru a tvůrce, což je důsledkem toho, že systém je odvozen od unixového operačního systému NEXTSTEP, který nepodporuje kódy typu ani tvůrce v souborovém systému.
Přípony souborů v operačním systému OS X
V OS X je účel přípon souborů v podstatě stejný jako ve Windows, ale nehrají tak zásadní roli u typů souborů, které pocházejí a jsou používány pouze na Macu.
Mac OS X ukládá spolu se soubory i další metadata (neviditelná pro uživatele) a je schopen rozpoznat soubory, jejich asociované aplikace a další data a také zvolit vhodnou akci bez ohledu na samotnou příponu souboru. Systém používá jak přípony souborů, tak mediální typy a kódy typu souboru k výběru Uniform Type Identifier, podle kterého interně identifikuje typ souboru.
Přípony souborů v Mac OS X jsou ve výchozím nastavení skryté, podobně jako ve Windows, a lze je zobrazit ve Finderu povolením této funkce v nastavení. Pokud pracujete s oběma platformami, může být užitečné vidět přípony i v Mac OS X.
![]() |
![]() |
|
Ukázka okna Finderu MAC OS X s povolenými příponami souborů |
Ukázka okna Finderu MAC OS X s vypnutými příponami souborů |
|
Kliknutím zvětšíte obrázek a otevřete jej v novém okně. |
|

